Maturitní zkouška z matematiky

Žák může z tohoto předmětu konat povinnou nebo nepovinnou zkoušku.

V roce 2018 si žák může zvolit matematiku v rámci 2. povinné zkoušky společné části (volí mezi cizím jazykem a matematikou).

Struktura zkoušky

Zkouška z matematiky má podobu didaktického testu. U zkoušky z matematiky je dovoleno používat kalkulačku bez grafického režimu a MFCh tabulky pro střední školy. K vybavení řešitele testu by kromě psacích potřeb měly patřit i rýsovací potřeby (tužka, pravítko a kružítko).

V základní úrovni obtížnosti mají žáci na řešení testu 90 minut čistého času. Před začátkem didaktického testu mají žáci 15 minut na výběr postupu řešení. V testu řeší různé typy úloh uzavřených (žák vybírá správné řešení z nabízených alternativ) a úlohy úzce otevřené (hodnocena je odpověď, kterou žák samostatně tvoří, tj. numerický výsledek, odvozený vztah, geometrická konstrukce, …). Zastoupení obou typů testových úloh je vzhledem k času potřebnému pro jejich řešení rovnocenné.

Předpokladem zdárného řešení úloh je dovednost užívat bezchybně a s pochopením jednoduchý matematický aparát (úpravy výrazů, řešení rovnic, pravidla pro umocňování, základní vztahy a vzorce apod.). Test může obsahovat úlohy s problematikou běžného života i úlohy z jiných než jen matematických oborů, k jejichž vyřešení postačí základní matematické znalosti a dovednosti, jako je např. použití přímé i nepřímé úměry, procentový počet, pravděpodobnostní odhad nebo postupy finanční matematiky.

Hodnocení zkoušky

Oba typy otevřených úloh s úzkou i širokou odpovědí používaných v testech z matematiky jsou hodnoceny v elektronické podobě vyškolenými ratery (rater = posuzovatel otevřených úloh didaktického testu) podle jednotných kritérií. Každá úloha je bodově posouzena dvěma nezávislými ratery. Pokud se jejich hodnocení liší, řešení úlohy posuzuje supervizor. Tak je zachována maximální míra objektivity. V maturitních testech z matematiky se užívají tři základní typy uzavřených úloh. V úlohách typu multiple choice s nabídkou pěti alternativ je žák hodnocen jen za výběr správného řešení, a to plným počtem bodů. Následující dva typy úloh (svazky dichotomických úloh a úlohy přiřazovací), v nichž se výrazně snižuje pravděpodobnost náhodného výběru zcela správného řešení, jsou hodnoceny vyšším počtem bodů. Ve svazcích tří nebo čtyř dichotomických úloh získává žák plný počet bodů za všechny správné odpovědi, nižší počet bodů získává za výběr odpovědí s jedním chybným řešením a při větším počtu chyb není oceněn žádným bodem. Způsob ohodnocení plným nebo částečným počtem bodů je užíván rovněž v úlohách přiřazovacích.