Maturitní zkouška z matematiky
Žák může z tohoto předmětu konat povinnou nebo nepovinnou zkoušku. Zkouška z matematiky je připravována a žákům nabízena ve dvou úrovních obtížnosti, a to v základní a vyšší. Volba úrovně obtížnosti je svobodným rozhodnutím žáka.
V roce 2012 si žák může zvolit matematiku v rámci 2. povinné zkoušky společné části (volí mezi cizím jazykem a matematikou).
Od roku 2013 bude matematika jednou z možností pro třetí povinnou zkoušku. Žák si může místo matematiky zvolit informatiku nebo občanský a společenskovědní základ.
Struktura zkoušky
Obě úrovně zkoušky z matematiky mají podobu didaktického testu. U zkoušky z matematiky v obou úrovních obtížnosti je dovoleno používat kalkulačku bez grafického režimu a MFCh tabulky pro střední školy. K vybavení řešitele testu by kromě psacích potřeb měly patřit i rýsovací potřeby (tužka, pravítko a kružítko).
V základní úrovni obtížnosti mají žáci na řešení testu 90 minut čistého času. V testu řeší různé typy úloh uzavřených (žák vybírá správné řešení z nabízených alternativ) a úlohy úzce otevřené (hodnocena je odpověď, kterou žák samostatně tvoří, tj. numerický výsledek, odvozený vztah, geometrická konstrukce, …). Zastoupení obou typů testových úloh je vzhledem k času potřebnému pro jejich řešení rovnocenné.
Předpokladem zdárného řešení úloh je dovednost užívat bezchybně a s pochopením jednoduchý matematický aparát (úpravy výrazů, řešení rovnic, pravidla pro umocňování, základní vztahy a vzorce apod.). Test může obsahovat úlohy s problematikou běžného života i úlohy z jiných než jen matematických oborů, k jejichž vyřešení postačí základní matematické znalosti a dovednosti, jako je např. použití přímé i nepřímé úměry, procentový počet, pravděpodobnostní odhad nebo postupy finanční matematiky.
U testu pro vyšší úroveň obtížnosti je stanoven čas potřebný k vyřešení testu na 120 minut čistého času. Po formální stránce jsou v testu zastoupeny podobné úlohy jako v testu v základní úrovni obtížnosti, navíc jsou zařazovány dvě až tři úlohy s širokou odpovědí, u kterých je hodnocen i postup řešení.
Hodnocení zkoušky
Oba typy otevřených úloh s úzkou i širokou odpovědí používaných v testech z matematiky jsou hodnoceny v elektronické podobě vyškolenými ratery (rater = posuzovatel otevřených úloh didaktického testu) podle jednotných kritérií. Každá úloha je bodově posouzena dvěma nezávislými ratery. Pokud se jejich hodnocení liší, řešení úlohy posuzuje supervizor. Tak je zachována maximální míra objektivity. V maturitních testech z matematiky se užívají tři základní typy uzavřených úloh. V úlohách typu multiple choice s nabídkou pěti alternativ je žák hodnocen jen za výběr správného řešení, a to plným počtem bodů. Následující dva typy úloh (svazky dichotomických úloh a úlohy přiřazovací), v nichž se výrazně snižuje pravděpodobnost náhodného výběru zcela správného řešení, jsou hodnoceny vyšším počtem bodů. Ve svazcích tří nebo čtyř dichotomických úloh získává žák plný počet bodů za všechny správné odpovědi, nižší počet bodů získává za výběr odpovědí s jedním chybným řešením a při větším počtu chyb není oceněn žádným bodem. Způsob ohodnocení plným nebo částečným počtem bodů je užíván rovněž v úlohách přiřazovacích.
Katalogy požadavků ke všem zkouškám společné části maturitní zkoušky
pro rok 2011 a 2012 najdete zde.